Příznaky žloutenky

Příznaky žloutenky nelze objevit úplně snadno. Je to dáno tím, že se žloutenka ze začátku nemusí vůbec projevit, nebo jsou její příznaky různorodé a příliš nenasvědčují tomu, že by se mohlo jednat právě o žloutenku. Někdy se onemocnění zjistí až ve velmi pokročilých stádiích, kdy už jsou játra značně poškozena.

Často se příznaky žloutenky typu A popisují jako zvýšená teplota, bolesti svalů, únava, bolest kloubů, nevolnost, zvracení, nechutenství (způsobené nahromaděním toxických látek, které játra nemohou odbourat), občasné bolesti břicha s průjmy, poruchy trávení (v důsledku zvětšení jater), teplota. Takovéto příznaky lidé často považují za klasickou chřipku a nezajdou na kontrolu k lékaři. Vyskytovat se mohou také kožní vyrážky a svědění celého těla, bolesti zad, hubnutí; u žloutenky typu B tmavá moč (vyšší koncentrace žlutého barviva v moči) a světlá stolice, nebo se příznaky projeví jen mírně.

Žloutenka typu A se tedy projevuje více příznaky, u žloutenky typu B se leckdy příznaky neprojevují vůbec, nebo se vyskytnou až po delší době.

Většinou tyto prvotní příznaky žloutenky rychle odezní a dále se jim nevěnuje zvláštní pozornosti. Příznaky začnou velice náhle, ale také velmi rychle odeznívají. V některých případech se může objevit také žluté zbarvení kůže a očního bělma, kterému se říká právě žloutenka. Zbarvení kůže a bělma je způsobeno bilirubinem (žluté barvivo), které se při onemocnění přestane správně zpracovávat játry a tělo se ho tak nemůže zbavit. Jestliže se nějaké podezření na žloutenku dostaví, je vhodné si nechat udělat krevní testy, popřípadě se nechat přeočkovat.

Při těžším průběhu onemocnění jater se může dostavit více příznaků. Zejména můžete zpozorovat větší výkyvy váhy, zvětšení břicha, dostavit se mohou také poruchy spánku a nejrůznější psychické poruchy, protože toxické látky v těle omezují funkci mozku.

Pokud se k Vám žloutenkový vir dostane, příznaky žloutenky přicházejí zhruba od 15 do 50 dní.

Jestliže se však nepohybujete mezi rizikovými skupinami a dodržujete dobrou osobní hygienu – zejména umývání rukou, máte velmi vysokou šanci, že se žloutenkou pravděpodobně nenakazíte.

Může se také stát, že někteří lidé vir žloutenky typu B nosí v sobě a jsou tedy hlavním zdrojem nákazy (tzv. chronická forma). Onemocněním jako takovým však tito lidé netrpí, jsou ale ohroženi jinými jaterními problémy.

Před žloutenkou se samozřejmě lze chránit a to zejména očkováním, ale také dodržováním správné hygieny, i když samozřejmě někdy se může onemocnění dostavit i přes to, že jste zásady osobní hygieny dodržovali. Žloutenka se může vyskytnout také v infikovaných potravinách a znečištěné vodě, z nedostatečně tepelně zpracovaného masa a podobně.

Žloutenka typu A je onemocněním infekčním, ostatní typy žloutenek virové.

Máte-li sebemenší podezření na žloutenkové onemocnění, zajděte si na kontrolu k lékaři na vyšetření. Pokud budou krevní testy negativní, nechte se raději očkovat. Vakcíny existují na oba typy žloutenek – typu A i B (očkování proti žloutence Havrix a Twinrix).


Náš tip

Přípravky na prevenci
proti žloutence od 129 Kč