Žloutenka typu C

Žloutenka typu C se projevuje delší dobu bez viditelnějších příznaků, dokonce se dlouho neobjeví vůbec žádné zdravotní problémy, proto je velmi nesnadné nemoc identifikovat, pokud nakažený zrovna náhodně nepodstoupí krevní testy. Někteří pacienti zjistí onemocnění žloutenkou typu C až po několika letech.

Akutní stádium žloutenky typu C trvá od dvou do dvanácti týdnů než přechází do chronické fáze. Navíc oproti žloutenkám typu A a B zatím proti žloutence typu C neexistuje vakcína, jíž by se dalo „céčkové“ žloutence spolehlivě předejít, ale nemoc lze léčit a to s velmi dobrými výsledky. Jestliže se žloutenka typu C prokáže ještě v akutním stádiu, což není tak časté, léčba probíhá podáváním léků většinou injekčně jedenkrát týdně, dodržováním diety a klidovým stavem a ukončuje se po vymizení viru z krve. K léčbě jsou dále podávány podpůrné vitamíny a doplňky stravy, někdy se klasická léčba nahrazuje léčbou rostlinnou, která však plně nenahrazuje řádnou léčbu a je pouze podpůrnou součástí.

Léčba žloutenky typu C zpravidla trvá jeden rok a je velká pravděpodobnost, že skončí úspěšně. Pokud úspěšná není, další možností je transplantace jater. I po skončení léčby musí pacient absolvovat pravidelné kontroly a krevní testy u lékaře.

Jestliže se včas na žloutenku typu C nepřijde, pak musí pacienti často podstoupit transplantaci jater.

Pokud se nějaké příznaky přece jen objeví, bývají to nejčastěji nejrůznější zažívací problémy, vyskytnout se může i žluté zbarvení kůže, únava nebo ztráta chuti k jídlu. Virus žloutenky typu C se přenáší zejména přímým kontaktem s krví, čímž způsobí jaterní zánět. Nejvíce rizikovou skupinou pro možnost nákazy žloutenky typu C se uvádějí osoby, jež podstoupily krevní transfúzi před rokem 1992 a také samozřejmě narkomané, kteří provádějí injekční aplikaci drog, lidé střídající sexuální partnery (přenos touto cestou je vzácnější, než u žloutenky typu B), nebo pracovníci zdravotnických zařízení, kteří se dostávají do styku s krví nebo infikovanou jehlou. Také tetování nebo piercing provedený infikovanou jehlou může být zdrojem nákazy, dále transplantace některého orgánu. Přenos slinami zatím nebyl dokázán.

Dnes trpí žloutenkou typu C zhruba 3 % světové populace a onemocnění je velkou hrozbou lidstva stejně jako virus HIV.

Při sebemenších pochybnostech se obraťte na Vašeho lékaře, který provede potřebná vyšetření a poté Vás vyšle ke specialistovi.

Lékařsky správný název pro žloutenku typu C je hepatitida C.