Žloutenka typu B

Žloutenka typu B je mnohem nebezpečnější, než žloutenka typu A hlavně proto, že přechází velmi rychle po odeznění prvotních příznaků z akutní formy do tzv. chronické formy nemoci, kdy mohou nastat velmi vážné zdravotní komplikace (rakovina nebo cirhóza jater), někdy dokonce i smrt.

Šíření viru žloutenky typu B probíhá tělními tekutinami (krví, spermatem, poševním sekretem, slinami) a k přenosu viru stačí opravdu jen velmi malé množství – kupříkladu drobná oděrka. Nejčastěji se žloutenka typu B šíří pohlavním stykem, sdílením stejného zubního kartáčku, ručníků nebo jiných hygienických potřeb, při používání stejných injekčních stříkaček u narkomanů, může se přenést i při tetování, piercingu, při porodu či v těhotenství z matky na dítě, může se stát, že nákaza proběhne v ordinaci zubního lékaře, na chirurgii a podobně.

Žloutenkou typu B se může nakazit každý, více rizikovou skupinou jsou samozřejmě narkomané, pracovníci ve zdravotnických službách, cestovatelé, bezdomovci, promiskuitní osoby, kteří se nechrání při pohlavním styku a další lidé, kteří se pohybují v blízkosti nosičů žloutenkového viru.

Inkubační doba žloutenky typu B je od čtyř týdnů do půl roku a během této doby již nakažený jedinec může nemoc šířit. Po skončení této doby se většinou začínají objevovat první příznaky, které se nejčastěji projevují únavou, bolestmi břicha, horečkou, může být tmavší moč a světlejší stolice, anebo nepřicházejí příznaky vůbec žádné a zde pak nastává větší zdravotní riziko, kdy nemoc přechází do chronického stádia a často končí i smrtí.

Rekonvalescence pro prodělání žloutenky typu B je velice zdlouhavá, musí se omezit veškeré fyzické aktivity, pravidelně chodíte na odběry krve a jaterní testy, omezení se týká také jaterní diety.

Pro předejití tohoto nepříjemného „béčkového“ onemocnění je nejlepší cestou očkování. Existují vakcíny na žloutenku typu B, ale také vakcíny kombinované – na A i B současně - např. vakcína proti žloutence Twinrix.

Lékařsky správný název pro žloutenku typu B je hepatitida B.